Objem vytěženého uhlí dosáhl v Číně za prvních osm měsíců letošního roku rekordní úrovně. Zvyšování produkce uhlí je v souladu se snahou Pekingu snižovat závislost na dovozu kritických energetických komodit, surovin a technologií.
Od ledna do konce srpna Čína vytěžila téměř tři miliardy tun uhlí, což je nejvíce v historii v daném období. Vyplývá to z údajů čínského Národního statistického úřadu, na který se odvolává agentura Reuters.
Produkce uhlí se tak meziročně zvýšila o 13 procent, respektive 332 milionů tun. Tempo růstu se sice v porovnání s loňským rokem snížilo téměř na polovinu, přesto to stačilo k překonání rekordního objemu těžby této strategické energetické komodity.
Pozoruhodné je, že těžba uhlí rostla rychleji než výroba elektrické energie v uhelných elektrárnách. Jinak řečeno, čínské elektrárny pálily uhlí pomaleji, než kolik jej bylo expedováno z uhelných dolů.
Čínská vláda tím sleduje cíl naplňování zásobníků uhlí a snižování závislosti země na dovozech energetických surovin ze zahraničí.
To se v době vrcholící energetické krize může hodit, neboť zvyšování energetické soběstačnosti může mimo jiné pomoci v boji proti inflaci.
A podle Národního statistického úřadu Čína od ledna do srpna skutečně dovezla méně uhlí než loni či předloni.
Zatímco v roce 2019 dosáhly importy uhlí do Číny 220 milionů tun, loni to bylo už jen necelých 200 milionů, a letos za prvních osm měsíců jen 168 milionů tun.
Čína bude v nadcházejících měsících při výrobě elektřiny na uhlí spoléhat, neboť prudce klesá produkce elektrické energie ve vodních elektrárnách, které trpí nedostatkem vody.
Pokud sucho přetrvá, bude uhlí pro Čínu jedním z klíčových zdrojů, jenž jí pomůže zajistit dostatek elektřiny během této zimy.
Zdroj: Kemp, Reuters
