„Využíváme umělou inteligenci k hodnocení počtu (Langerhansových) ostrůvků. Máme na to speciální program,“ přiblížil Právu Peter Girman, přednosta Kliniky diabetologie IKEM. Ostrůvky jsou klíčové u diabetiků I. typu, kteří nemohou podstoupit transplantaci slinivky břišní, jež produkuje inzulín. Místo ní se transplantují ostrůvky, ty jsou součástí slinivky.
Lékaře nenahradí
Chytrý software ušetří podle přednosty přinejmenším desítky minut soustředěné analytické práce. „Je to velmi rychlé, spočtení trvá v řádu vteřin. Normálně to počítáme minimálně půl hodiny, ostrůvků je třeba 150 a vy je pak rozdělujete podle velikosti ručně,“ vysvětlil Girman.
Systém pracuje s mikroskopickým snímkem slinivky, na kterém podle algoritmu vytvořeného lékaři vyznačí nadefinované body.
„My naučíme systém, jak to má spočítat správně, a on to pak vždy vypočítá správně. Je to velmi vítaná pomoc. Je to rychlé a efektivní,“ dodal přednosta s tím, že je díky tomu možná i dvojí kontrola. Jedna od lékaře, druhá od softwaru. I systém ale může selhat, pokud je třeba snímek špatně vyfocen.
Pro svůj rychlý vývoj je pro některé lékaře AI strašákem, částečně i proto, že si pod názvem představuje každý něco jiného. Nedůvěru mají lékaři k tomu, že by měl systém sám určovat pacientům diagnózu a vhodnou léčbu.
„Přestože jsem počítačový nadšenec, tak jsem skeptický. Komunikace pacienta s lékařem je nezastupitelná. Chatbot (komunikace přes chat s robotem) funguje podle nastaveného algoritmu, ale můžete mít pacienta, který má lehčí příznaky, a ve skutečnosti jde o vážnější problém, anebo naopak,“ míní lékař a mluvčí České lékařské komory Michal Sojka.
Vyšetří sítnici
Stejně jako primář urologie v liberecké nemocnici a člen představenstva komory Jan Mečl je přesvědčen, že kontakt lékaře s pacientem je nezastupitelný. „Umělá inteligence se prudce rozvíjí a doufám, že se nám stane dobrým pomocníkem. Konečné slovo ale musí mít vždy lékař, protože je a musí zůstat zodpovědný za výsledek léčby,“ řekl Právu.
Může ale pomoci s hodnocením rentgenových snímků, CT nebo třeba u magnetické rezonance. Speciální kamera a software pomáhají diabetologům nebo i očním lékařům s vyšetřením sítnice. Díky tomu mohou zjistit, jestli má pacient tzv. diabetickou retinopatii – poškození nejmenších cév v sítnici kvůli chronicky zvýšené glykemii.
Umělá inteligence vyhodnotí snímky oka a může včas odhalit problém, kterého si jinak pacient všimne, až když přestává vidět ostře. Výjimečně hradí tento postup i některé pojišťovny. „K vyšetření diabetické retinopatie pomocí umělé inteligence jsme už nasmlouvali desítky pracovišť po celé ČR,“ sdělila Právu mluvčí VZP Viktorie Plívová.
Očařům pomáhá umělá inteligence také s výběrem nejvhodnější umělé nitrooční čočky. Oční kliniky Gemini ji využívají už od roku 2018.
Třetí oči dělá AI při čtení snímků z mamografu. Jen za duben a květen této možnosti využilo 353 žen pojištěných u Oborové zdravotní pojišťovny, která jim to proplácí.
„U dvou z nich systém zachytil nádor, který lékaři neodhalili. Naopak u čtyř případů vedlo využití umělé inteligence při vyhodnocování pořízených mamografických snímků k tomu, že lékař nemusel provádět doplňkové sonografické vyšetření,“ sdělil mluvčí František Tlapák. Screeningové vyšetření hodnotí dva lékaři a pacientky mohou požádat o dodatečné hodnocení umělou inteligencí.
Své místo získává AI také při umělém oplodnění. Ne že by dokázala zařídit úspěšnost otěhotnění, ale začíná pomáhat s hodnocením podmínek, třeba zralostí vajíček nebo tvaru a pohybu spermií, aby byly co nejlepší.
„Cílem použití AI je zkrácení doby do otěhotnění. AI sama o sobě není schopna vylepšit kvalitu vajíček, spermií, embryí, ale očekáváme, že se bude podílet na efektivním výběru vhodných buněk, takže k otěhotnění dojde dříve a nebude třeba mnohokrát léčbu opakovat,“ vysvětlil Právu vedoucí lékař kliniky Reprofit Pavel Otevřel.
Zákony jsou krátké
Slepým místem ovšem zůstává, že zákony na využívání umělé inteligence nestíhají reagovat. Legislativa neřeší, za co ji lze či nelze učinit odpovědnou, kde ji lze využívat a kdy naopak může jít o riziko pro bezpečnost, zdraví či osobní data.
„V Evropě se připravují pravidla pro použití systémů umělé inteligence, aby nemohlo dojít k poškození pacienta,“ podotkl primář Mečl, který je pověřen koordinací pracovní skupiny pro digitalizaci zdravotnictví.
Otázkou je, zda bude moci pacient využití AI při stanovení diagnózy nebo rovnou při léčbě odmítnout. Ačkoliv se i v Česku v některých výzkumných projektech AI už využívá, lékařská komora se chce zasadit, aby bezpečný vztah pacient–lékař zůstal zachován. Pracovní skupina k umělé inteligenci vzniká i na ministerstvu vnitra.
www.novinky.cz
