Stejně jako v předchozích letech i letos program valné hromady na několik minut přerušili aktivisté z organizace Greenpeace. Protestovali proti těžbě v lomu Bílina. Jeden z aktivistů, který je zároveň akcionářem firmy, vystoupil s projevem. Zatímco mluvil, přistoupili k němu protestující s transparenty „ČEZ, neprodlužujte těžbu na Bílině“ a „This is a Fossil Crime Scene“ (česky „toto je místo fosilního zločinu“). Aktivisté sál opustili v doprovodu policie.
Kolem poledne přišly na řadu dotazy akcionářů. Jedna z akcionářek například požadovala, aby stát odkoupil sto procent akcií skupiny ČEZ, a stal se tak jejím jediným vlastníkem. Měl by tak podle ní učinit „na záchranu České republiky“. „Obrali jste české firmy a občany až na kost,“ dodala následně k rekordnímu zisku skupiny v loňském roce. Ten činil 80,7 miliardy korun, předloni to bylo 9,9 miliard
Podle tiskového mluvčího společnosti ČEZ Ladislava Kříže bylo před druhou hodinou odpolední registrováno 58 dotazů. Další mohou zaznít z pléna. Očekává se, že včetně zodpovídání jednotlivých otázek může tato část programu trvat i několik hodin.
Nejhlasitější akcionář Šnobr
Minoritní akcionář a zároveň jeden z největších kritiků vedení ČEZ Michal Šnobr po úvodním proslovu protestoval proti jednacímu řádu, je podle něj diskriminační.
Před volbou představenstva valné hromady se ze sálu ozvalo „Protestuji!“ a o slovo se přihlásil právě Šnobr. „Jednací řád tak, jak ho známe, je diskriminační vůči minoritním akcionářům a nedává mnoho prostoru v průběhu valné hromady na to dotazovat se,“ řekl.
„Zároveň mi dovolte, protože vy jste to neudělali, tu přivítat všechny minoritní akcionáře. Tito akcionáři, kteří tady obsadili sál, jsou vaši vlastníci a podle toho byste se také měli chovat,“ dodal Šnobr, který na valných hromadách ČEZ protestuje opakovaně.
Navzdory Šnobrovým protestům valná hromada schválila jednací řád a vedení firmy začalo s prezentacemi zpráv o fungování skupiny ČEZ.
Hlavním bodem programu je výše dividendy. Vedení podniku již dříve navrhlo vyplacení 80 procent z očištěného zisku, tedy 117 korun za akcii. Ministerstvo financí nejprve uvedlo, že bude s touto výší souhlasit, nakonec ale podalo protinávrh. Podle něj by mezi akcionáře mělo být rozděleno sto procent zisku, což by znamenalo 145 korun za akcii.
Každopádně půjde o nejvyšší dividendu, kterou kdy firma vyplatila. Dosavadní rekord je z roku 2009, tehdy dividenda činila 53 korun na akcii.
Na protinávrh státu reagovalo představenstvo ČEZ tak, že vyplacení celého zisku může snížit likviditu a kreditní rating společnosti. Nicméně mimořádná opatření nebude nutné přijímat.
Téma rozdělení společnosti na programu není
Kromě rozdělení loňského zisku bude valná hromada podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže řešit standardní body, jako je schvalování účetní závěrky nebo rozhodnutí o objemu peněz pro poskytování darů. Naopak možné rozdělení společnosti, o němž uvažuje vláda, na programu není.
Je ale pravděpodobné, že se minoritní akcionáři na možné rozdělení budou ptát. Vláda totiž v květnu schválila kontroverzní návrh zákona o přeměnách obchodních společností, podle něhož by místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů mělo nově pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě.
Pokud by se podle tohoto klíče schvalovalo rozdělení společnosti nyní, stát by si se svými 70 procenty akcií ČEZ vystačil sám. Stačilo by dokonce jen 56 procent hlasů všech akcionářů.
Minoritní akcionáři, analytici trhu ale i právníci považují návrh zákona o přeměnách za problematický, potenciálně v rozporu s ústavním pořádkem a poškozující kapitálový trh v Česku.
„My jako akcionáři se na valné hromadě budeme ptát, za jakých okolností a jakým způsobem podá ČEZ na stát žalobu, což je jeho zákonná povinnost, ohledně windfall daně. Budeme se ptát, jak daleko jsou s procesem případného rozdělení společnosti, jaké všechny údaje a data v tomto smyslu předali jedinému hlavnímu akcionáři. Protože my máme právo tyto informace také znát,“ uvedl před pár dny pro MF DNES Šnobr.