Ruská vojenská agrese na Ukrajině trvá již téměř tři čtvrtě roku a přinejmenším tak dlouhou dobu hledají finanční trhy pevný bod, od kterého by se mohly odrazit směrem k růstu. Mírnou naději dává zbrzdění měnověpolitické restrikce ze strany amerického Fedu, ale také signály, které přicházejí z Ruska.
Hlavní index newyorské burzy S&P 500 zakončil uplynulý týden růstem o 0,5 procenta. Dow Jones Industrial Average přidal ještě o desetinu procentního bodu více, pouze technologický index Nasdaq prakticky stagnoval, když jeho růst vykázal jednu setinu procenta.
To v Evropě bylo zotavení výraznější. Zřejmě i pod vlivem většího propadu finančních trhů v předchozích dnech, kdy burzy reagovaly na dopad rakety ruské výroby na polské území.
Panevropský index Stoxx 600 zpevnil o 1,16 procenta, což bylo zcela ve shodě s růstem indexu DAX frankfurtské burzy. Milán rostl ještě výrazněji, a to o 1,38 procenta, naopak Londýn s růstem o 0,53 procenta za zbytkem Evropy zaostal.
Trhy podle expertů pozitivně reagovaly také na výroky náměstka ruského ministra zahraniční Sergeje Rjabkova. Ten podle agentury Reuters vyjádřil ochotu jednat se Spojenými státy o „strategické stabilitě“. Rusko také mělo naznačit, že je ochotno se Spojenými státy jednat o výměně věznů.
V hledáčků trhů je také již delší dobu chování americké centrální banky. S tím, jak se blíží další měnověpolitické zasedání Fedu, které je plánováno na 13. a 14. prosince.
Roste přesvědčení, že zvýšení úrokové sazby už by nemuselo být tak razantní jako doposud. Tedy že by Fed zvýšil sazbu maximálně o půl procentního bodu, nikoli o tři čtvrtě.
Zdroj: Sonenshine, Woelfel, Barron´s.com
Davis, Reuters
