Velká hospodářská krize byla přelomovou událostí, která měla trvalé ekonomické, sociální a politické důsledky, z nichž některé nás pronásledují až dodnes. V tomto článku se dozvíte více informací o Velké hospodářské krizi a o tom, jak tato krize ovlivňuje naši nynější realitu.
Co bylo způsobilo Velkou hospodářskou krizi?
Velká hospodářská krize byla v zásadě ekonomickou událostí, ačkoli její rozsah, trvání a dopady z ní učinily tak závažnou událost, že se svým historickým významem může rovnat občanské nebo druhé světové válce.
Po první světové válce zažily Spojené státy a další země dekádu velkého hospodářského růstu a prosperity, která se často označovala jako „bouřlivá dvacátá léta“.
Na podzim roku 1929 však došlo k velkému krachu na americkém akciovém trhu, který odstartoval celosvětový hospodářský pokles, jenž započal desetileté období hospodářského poklesu nevídaného rozsahu a trvání.
O tom, zda krach trhu skutečně způsobil depresi, se však vedou spory. V létě 1929 se totiž v USA již projevila mírná hospodářská recese, zatímco akciový trh navzdory poklesu dlouhé měsíce stoupal vzhůru.
Někteří ekonomové poukazují na to, že recese přiměla lidi odkládat výdaje, čímž se snížila spotřebitelská poptávka, která při absenci zásahu vlády nebo centrální banky přerostla v plnohodnotnou depresi.
Někteří zastánci Keynesova myšlení naopak zdůrazňují, že krach na burze výrazně snížil produktivitu a prohloubil tak recesi.
Je však možné, že to byla kombinace těchto činitelů spolu se ztrátou pracovních míst, kolapsem zahraničního obchodu a dalšími událostmi, které způsobily „dokonalou bouři“, k níž následně došlo.
Velký krach v roce 1929
Krach na trzích v roce 1929 nebyl jednodenní událostí, jak se často uvádí v učebnicích dějepisu. Ačkoli nejčastěji uváděným dnem krachu byl 29. říjen 1929, příznaky očekávaného oslabení se začaly objevovat již o několik měsíců dříve.
Prudké výprodeje v březnu a květnu téhož roku byly důsledkem slabší recese, která zahrnovala pokles výroby v hlavních průmyslových sektorech, jako je ocelářství a automobilový průmysl.
Trh se však po těchto počátečních poklesech vzpamatoval a od června do září vylétl o dalších 20 % směrem vzhůru, přičemž 3. září dosáhl index Dow Jones Industrial Average maxima ve výši 381,17 bodu.
Za zmínku rovněž stojí to, že do září roku 1929 vzrostla hodnota akciového trhu oproti předchozí dekádě na desetinásobek.
Desetiletý růst hodnoty akcií, který byl podněcován 90 % maržovými půjčkami, pronikl do všech vrstev společnosti a podílelo se na něm velké množství lidí z nižších ekonomických vrstev, a to s mimořádně vysokou mírou finanční páky.
Zatímco ekonom Irving Fisher prohlašoval, že „ceny akcií dosáhly, jak se zdá, trvale vysoké úrovně“, významný podnikatel Roger Babson přísně varoval, že „se blíží krach, který může být děsivý“.
V důsledku toho se na amerických trzích zvýšila volatilita a 24. října (označovaný jako „černý čtvrtek“) došlo k prvnímu prudkému výprodeji o zhruba 11 %. Představitelé finančního sektoru vložili do hry nabídku na 25 000 akcií společnosti US Steel, čímž zastavili většinu počátečního poklesu.
Poté však 28. října (Černé pondělí) začaly výzvy k dodatkové úhradě opět snižovat ceny, což vedlo k poklesu o 12,8 % a následně 29. října (Černé úterý) o dalších 11,7 %.
Ve středu tohoto osudného týdne došlo k odrazu o 12,3 %, ale nemohl dlouho pokračovat, neboť trh pokračoval v propadu až do listopadu, přičemž nízká úroveň ze 14. listopadu vedla k silné rally na medvědím trhu až do 17. dubna roku 1930.
Následný propad od tohoto bodu trval více než dva roky a 8. července roku 1932 nakonec dosáhl dna – pokles o 89 % oproti maximu z roku 1929.
Desetiletá krize
Doba trvání a rozsah poklesu akcií neměly v dějinách USA obdoby a zanechaly zemi ochromenou masivními konfiskacemi, bankroty, exekucemi a krachy bank.
- Nezaměstnanost dosáhla 25 % (v jiných zemích více než 30 %)
- Hospodářská aktivita se výrazně oslabila a důvěra veřejnosti v podnikání byla narušena.
- Řada lidí, kteří v předchozí dekádě nakoupili akcie (a zejména ti, kteří nakupovali na úvěr), byla úplně zruinována.
Vzhledem k rozsahu propadu akcií lze nepochybně usuzovat, že došlo k prohloubení škod, které vznikly na počátku mírné recese. Nebyl však jediným faktorem, protože k němu přispělo několik dalších faktorů.
- Zahraniční obchod byl značně omezen. Řada zemí po celém světě (včetně USA) byla v té době vázána na zlatý standard, což je v podstatě vzájemně svazovalo a nechávalo je všechny zranitelné vůči slabé americké měně.
- Došlo k sérii hromadných výběrů z bank na počátku 30. let 20. století, způsobený poklesem důvěry a nedostatkem hotovosti, který vedl k uzavření tisícovek bank.
- Smoot-Hawleyho celní zákon z června roku 1930 zavedl cla na dovoz zahraničních výrobků, čímž je prodražila.
- Minimální vládní zásahy. Hooverova vláda podnikla jen omezené kroky k řešení problémů v ekonomice. Hoover sice nabídl bankám půjčky a přijal zákon o mimořádné pomoci a výstavbě, ale základním přístupem jeho administrativy bylo nechat ekonomiku běžet svým tempem.
Dopad velké hospodářské krize na Ameriku a svět
Dopad Velké hospodářské krize pocítily všechny skupiny obyvatelstva a projevil se po celém světě.
Nejhorší byl rok 1933, kdy bylo 15 milionů Američanů bez práce a polovina bank v zemi zkrachovala. V březnu roku 1933 začala vláda FDR podnikat řadu opatření, aby zabránila hospodářskému propadu a zahájila zdlouhavou cestu k oživení.
I když trvalo 25 let, než akciový trh překonal svůj vrchol z roku 1929, řada opatření přijatých během krize měla trvalý dopad na americkou společnost a proměnila se v permanentní systémy, které přetrvávají dodnes.
- Nezaměstnanost a její dopady na pracovníky
Mnoho podniků buď zkrachovalo, nebo propustilo zaměstnance, což připravilo miliony pracovníků o práci a zvýšilo míru nezaměstnanosti až na 25 %.
Aby toho nebylo málo, na počátku 30. let 20. století byly Spojené státy jedinou průmyslovou zemí, která neměla pojištění pro případ nezaměstnanosti nebo určitý druh státního důchodového programu.
Reakcí vlády bylo přijetí zákona o sociálním zabezpečení v roce 1935, který americkým dělníkům poskytl odškodnění v nezaměstnanosti a invaliditě a také státem financovaný důchodový systém.
Kromě toho vláda iniciovala programy jako Tennessee Valley Authority (TVA) na výstavbu vodních elektráren a Works Progress Administration (WPA), která na přelomu 30. a 40. let 20. století vygenerovala trvalá pracovní místa pro 8,5 milionu lidí. - Dopady na bankovnictví a korporace
Tlak rychle se propadajícího akciového trhu a masivní propouštění způsobily, že banky začaly požadovat úvěry, které spotřebitelé a podniky nebyli schopni splácet. Tím se roztočila začarovaná spirála, která vyústila v kaskádu bankovních krachů.
Podniky trpěly výrazným poklesem poptávky, a to jak na domácím trhu, tak v zahraničí, což vedlo k uzavírání podniků a propouštění, které připravilo lidi o práci, a ještě více omezilo poptávku. - Politické dopad
Zásadní vítězství Franklina Roosevelta v roce 1933 bylo hlasitým vyjádřením podpory vlády, která by se měla více podílet na řízení ekonomických záležitostí.
Ačkoli některé z nich mohly být důsledkem tehdejšího zoufalství, dnes často považujeme za samozřejmost představu, že vláda a centrální banka by se měly aktivně podílet na řízení ekonomiky a zabránit opětovnému výskytu hospodářské katastrofy.
Obecně se také hovoří o tom, že hospodářské potíže v Evropě ve 30. letech 20. století byly živnou půdou pro nástup Adolfa Hitlera k moci v tehdejším nacistickém Německu. - Sociálně-ekonomické dopady
Psychologové a sociologové si všimli, že následky těžkých životních situací v období deprese mohou ovlivnit chování lidí po zbytek jejich života, a to od spoření peněz až po volbu zaměstnání, šetrnost k potravinám, a dokonce i míru porodnosti.
Některé z těchto projevů se přenesly i na další generaci, které vyrůstaly v době krize, a psychologové dokonce tvrdí, že se trauma z doby hospodářského útlumu projevilo i v chování dalších pokolení.
Jedním ze sociologických úskalí, která byla důsledkem legislativy z období krize, bylo upřednostňování mužů na trhu práce před ženami. Do roku 1940 více než polovina států zavedla „manželské bariéry“, které v mnoha zaměstnáních upřednostňovaly muže před vdanými ženami.
Velká hospodářská krize a její dopady na současnost
Zatímco psychologický dopad Velké hospodářské krize může doléhat na investory starší generace, dnes jsou však viditelnější důsledky díky mnoha zákonům a předpisům, které byly v tomto období zavedeny, aby se řešily důsledky těchto událostí nebo aby se jim předešlo.
Dopady na americkou společnost
Mnozí starší lidé jsou dnes jen 2-3 generace vzdáleni od svých předků, kteří zažili Velkou hospodářskou krizi, a stále mají tendenci považovat tuto událost za referenční bod pro to, jak špatné mohou být ekonomické poměry, když se začnou vymykat kontrole.
To má tendenci zesilovat citlivost na ekonomické faktory, jako je inflace, úrokové sazby, nezaměstnanost a výprodeje na trhu, což může u investorů vyvolat větší obavy a přílišnou opatrnost.
Na druhou stranu mohou být mladší investoři náchylnější k sebeuspokojení v důsledku nedávných opatření Fedu a vlády, například těch, která byla přijata v roce 2008 k odvrácení hypoteční krize nebo v roce 2020 k boji proti dopadům pandemie COVID-19.
To může dále vysvětlovat, proč mladá generace vyhledává alternativní finanční nástroje, jako jsou kryptoměny, které jsou považovány za prostředky, které se zcela vymykají vlivu vlády.
Dopady na svět
Velká hospodářská krize se netýkala pouze Spojených států a byla obzvláště palčivá i v Evropě. Ať už byla konkrétní země zasažena, nebo ne, dopady Velké hospodářské krize jsou dobře zdokumentovány a nepochybně slouží jako výchozí bod pro všechny země s ekonomikou podobnou té americké nebo závislé na USA, pokud jde o jejich vlastní prosperitu.
Dopady na ekonomiku a akciový trh
Většina dnes platných předpisů týkajících se cenných papírů, včetně vytvoření Komise pro cenné papíry a různých zákonů o cenných papírech, které definují a regulují investiční odvětví, firmy, zprostředkovatele a produkty v něm, vznikla během Velké hospodářské krize.
Kromě toho v této době vznikly i hlavní principy analýzy cenných papírů a finančního oceňování, které se používají dnes.
Závěr
Velká hospodářská krize byla nejdramatičtější hospodářskou událostí, kterou USA a průmyslový svět v moderní době zažily. I po devadesáti letech připomíná, jak hluboké a rozsáhlé mohou být hospodářské události a jak silně mohou ovlivnit životy lidí.
Zdroj: Seeking Alpha
